Cca 20,5 cm vysoký kočičák ze světlé hlíny se zatřeným oxidem železa a očima se zelenou glazurou.

Kočičák už si užívá pozornosti u své nové majitelky ;-)

Dva zvířecí kamínky jsem namalovala své kamarádce pro dcerky Peťulu a Markétku -

každá má svého oblíbence v říši zvířat...

Tenhle kamínek (no, spíš větší kámen - sotva se mi vešel do dlaně :-D), jsem namalovala pro svou kamarádku a skvělou učitelku keramiky Dášu.

Dášenka se celý život věnuje práci s dětmi a nejrůznějšímu vytváření ze všech možných i nemožných materiálů.

Velmi úzce spolupracuje s paní Bělou Gran Jensen na práci pro Hnutí Stonožka. Tvoří s dětmi krásné věci, které prodává a tím získává peníze pro děti, které nemají to štěstí žít normální život v normálních rodinách nebo jsou nějak zdravotně znevýhodněné.

Přeji této úžasné ženě ještě spoustu let tvůrčího nadšení a věřím, že se naučí i řádně odpočívat a relaxovat... moc by si to zasloužila :-))

Nedávno mě poprosila Zdenička, zda bych nenakreslila v malém formátu její neteřinku Emičku.

Takže tentokrát není obrázek A4, ale jen 10x15cm:

A ještě jednou něco pro Hanku.

Tentokrát hrad Hněvín malovaný akrylovými barvami na kamínek velký 12x9 cm.

Pro kamarádku Hanku jsem nakreslila portrét jejích dětí...

(Kvalita naskenovaného a zmenšeného obrázku není nic moc, tak si prosím klikněte na fotku a v galerii je obrázek v lepší kvalitě.)

28.7.2012 se, jako každý rok, na hradě Hauenštejně konala akce Chvála medu.

Nemohli jsme na ní chybět a já jsem si i trošku zatvořila... a tak vznikly tyhle dvě krasavice:

Ještě nějakou dobu budu dodávat starší malované kamínky, protože přes prázdniny jsem neměla příliš času na vysedávání u PC...

Tuhle lištičku jsem namalovala v červenci pro svou kamarádku a úžasnou osůbku Elišku - pannu klíčnici z Horního hradu.

Ještě předesílám, že malba není na levé straně rozmazaná, jak by se mohlo zdát. Kamínek jsem našla u Rakovníka, kde se nachází červená, železitá půda a do tohoto šutříku se natolik vpil rezavočervený písek, že na něm vytvořil zajímavé skvrnky :)

V červenci jsem malovala žirafku na přání mé kamarádky Martinky. Vytvořila jsem raději dvě, každou v jiném stylu, aby to neměla tak lehké při výběru ;-)

Nakonec se rozhodla pro tu realističtější. A ani druhá žirafka si u mě dlouho nepobyla. Zalíbila se holčičce, která si na Horním hradě prohlížela mé kamínky a maminka jí tu radost udělala. Věřím, že se u nich bude mít žirafka pěkně :-)

Poslední portrétek, který jsem kreslila na zakázku: